Návod na lakování sprejem
Práce se sprejem se může zdát jednoduchá. Přesto je ale potřeba při práci se sprejem pracovat správným způsobem, aby byl výsledný nalakovaný povrch dokonalý.
Podstawa lakierowania 03.12.21 45982x przeczytane
W tym artykule postaramy się doradzić jakie materiały i jaką procedurę wybierzesz przy naprawie drobnych uszkodzeń.
Samodzielna naprawa lakieru może być łatwa, zapoznaj się z krótkim opisem jak to zrobić z nami.
W pierwszej fazie ważne jest przygotowanie powierzchni do późniejszej naprawy, osiąga się to poprzez wstępne przeszlifowanie naprawianej powierzchni odpowiednim papierem ściernym i odpowiednią gradacją papieru ściernego. Gdy powierzchnia jest gotowa, należy ją odtłuścić i oczyścić z wszelkich zanieczyszczeń, które mogłyby pogorszyć późniejszą przyczepność wszystkich innych materiałów lub mogłyby niekorzystnie wpłynąć na ostateczny wygląd farby, jej przyczepność i ogólną żywotność.
Wszelkie nierówności należy przed lakierowaniem wyrównać masą szpachlową i przeszlifować do pożądanego wizerunku, idealnie w taki sposób by nie były widać żadne nierówności, przejście pomiędzy masą szpachlową i widocznymi śladami po szlifowaniu. Unikaj nakładania jednorazowo nadmiernej warstwy masy uszczelniającej, jeśli jest to konieczne do wyrównania większych uszkodzeń, uszczelniaj po pojedynczych warstwach o grubości ok. 2-3 mm, które pozostawiamy do wyschnięcia między nimi. Następnie szlifuj usczelniacz do wymaganego wyglądu i przygotuj się do nałożenia szpachli .Najlepiej szlifować gradacją papieru ściernego P240 do P400 i czyścić sprężonym powietrzem. Uszczelniaczy poliestrowych nie należy myć wodą ani innymi środkami czyszczącymi, ze względu na ich chłonność. Ciecz, która wyparowałaby w kolejnych etapach naprawy, wyrządziłaby wiele szkód naprawianym miejscu i cały proces naprawczy musiałby zostać powtórzony.
Máte-li dokonale vytmelený a vybroušený povrch, můžete přistoupit k nanesení plniče. Ovšem pozor! Plničem už nikdy nezamaskujete nerovnosti, které jste neodstranily při broušení tmelu. Plnič by se měl nanášet na dokonale připravený a vyrovnaný povrch. Plnič sice dokáže zamaskovat drobné nedostatky v tmelu, jsou to ale okem téměř neviditelné stopy po broušení apod. Plnič nanášíme ve dvou až třech vrstvách s mezi schnutím a po celkovém proschnutí jej brousíme za sucha zrnitostí P500 až P600 nebo za mokra P800 až P1000. Povrch následně odmastíme čističem silikonu a před lakováním otřeme antistatickou utěrkou.
Samotné lakování teprve ukáže, zda jste připravili povrch správně a jak dobrý bude výsledek. Lakování provádějte v dobře větraném a bezprašném prostoru, ideálně při teplotě mezi 20 a 25°C. Dobře si také pohlídejte čistotu přiváděného vzduchu a všechny lakované díly i materiály nechte před zahájením prací "aklimatizovat" - vše s čím budete pracovat, by mělo mít stejnou teplotu aby nedošlo k teplotnímu šoku. Lak nanášejte v tenčích vrstvách s mezi schnutím a nedovolte aby vám jednotlivé materiály začaly stékat po povrchu. Pokud se vám nepodaří nanést finální lak ideálně rozlitý po povrchu a uvidíte tzv. efekt pomerančové kůry, lze to lehce opravit zabroušením a zaleštěním. Stékance však lze opravit velmi složitě a bez předchozích zkušeností se ani nedoporučuje do podobné opravy pouštět.
Jakmile bude lakovaný díl dokonale suchý, můžete opravit a zabrousit případné nedostatky a celý povrch dokonale vyleštit. Používejte pouze profesionální přípravky bez obsahu silikonů nebo vosků. Leštění začněte vždy střední leštící pastou a středně měkkým leštícím kotoučem, abyste zjistili tvrdost a poddajnost laku. Pokud bude leštění bez většího výsledku, přistupte k použití tvrdšího kotouče a agresivnější leštící pasty. Finální přeleštění provádějte jemnou dokončovací leštící pastou a nejjemnějším molitanovým kotoučem, díky této kombinaci odstraníte i ty nejjemnější vlásečnicové škrábance a docílíte vysoce zrcadlového lesku, který jen podtrhne hloubku laku. K odstranění zbytků leštících past použijte nejjemnější mikrovláknovou utěrku, která povrch nijak nenaruší a nepoškrábe.